Pro vložení vlastní povídky klikněte ZDE a můžete se tak zařadit do soutěže o povídku měsíce ;).
kategorie > oralekNejlepší den v mém životě | Konkurz | Nový učitel | Opravář | U moře | Markéta | Švagrová | Exotická dovolená | Sauna | Honicí jablko | Sex ve škole | U hráze | Nečekaný zvrat | Neznámý v parku | jak jsem se nechal vykourit | Kolega | Pořádná kuřba | Katkin údel I. | Jituška |
MarkétaVloženo: 2007-05-27 09:35:17 | Přečteno: 3986 krát Přišlo to úplně náhle. Stejně jako moje rozhodnutí, že obětuji jeden den svého prázdninového volna k návštěvě města, kde jsem byl vlastně po celý rok. Pardubice. Město mých studií a zážitků. Plné slunce a letního vedra. Ovšem jen do chvíle, kdy se spustila strašná průtrž mračen. Zničehonic. A já jsem měl na sobě to nejlehčí, co jsem mohl najít. Už od rána bylo opravdu šílené vedro. Jenomže teď se mi to řádně vymstilo. Stál jsem na zastávce autobusu promoklý na kůži a vztekal se. Co teď, ksakru? Vtom jsem strnul. Skrz husté provázky deště ke mě přibíhala postava, kterou jsem okamžitě bezpečně poznal. Je to možné? Byla to ovšem pravda. Vedle mě ulehčeně stanula jediná dívka našeho ročníku a byla na tom podobně jako já. Na sobě měla jen lehkou halenku a šortky, oboje ovšem zcela promočené deštěm, což jen zvýrazňovalo její štíhlou postavu. Neměla podprsenku a přes vlhkou látku halenky prosvítaly růžové hroty jejích ňader. „Ahoj," řekla překvapeně, a já jsem její pozdrav opětoval. „Co tady děláš?" zeptal jsem se. Pitomá otázka. Ovšem, ona tu bydlí, a tak není nic divného, že jsem ji tu potkal. To já jsem tu jenom na návštěvě. No ale co teď ? Když jsem se tak díval na její skvostnou postavu, cosi mě sice napadlo, ale bylo by příliš odvážné na to myslet. Markéta byla po celé tři ročníky dívka spíš mlčenlivá a klidná, než vyzývavá. I když to byla příjemná představa, zřejmě neexistuje žádná naděje. Jenže omyl. „Hele, přece tu nebudeme pořád takhle stát, to je o zdraví. Támhle jede třináctka, tak tě zvu k nám. Stejně se potřebuješ usušit," řekla Markéta, když se v zatáčce objevila červená silueta autobusu. Že by přece jen něco? , pomyslel jsem si a nastoupil za ní do autobusu. Stále jsem přitom musel očima sledovat její tvary. Markéta byla fakt kočka, a zvlášť teď, když se jí veškerý oděv lepil na tělo. Že bych měl opravdu takové štěstí a povedlo se mi to, na co jsem pořád jenom myslel? Netrvalo dlouho a my jsme vystoupili. Po celou dobu jízdy v autobusu jsem se snažil sledovat Markétin obličej a pokoušel jsem se z něj alespoň něco vyčíst. Bylo to marné. Nikdo z nás nepromluvil, vlastně ani nebylo proč. A myslím si, že v tu chvíli jsme si oba uvědomovali, že tohleto není jen tak a že to taky nemůže jen tak skončit. Konečně jsme stanuli přede dveřmi bytu v devátém patře jednoho z mnoha panelových domů na sídlišti. Srdce mi vzrušeně bilo a já se ujišťoval, že je to pravda. Příští okamžiky mě v tom měly jen utvrdit. Zaklaply za námi dveře a chvíli jsme zůstali stát v chodbě. „No vidíš, a už zase jen stojíme. Pojď se radši posadit," řekla po chvilce, otevřela jedny dveře nalevo a já se ocitl v jejím pokoji. Dívčí pokoj. Království každé dívky. Plný směsice vůní a pocitů, a v něm jen my dva. Já a ona. A opět to zaklapnutí dveří. V celém bytě zřejmě nebyl nikdo kromě nás dvou. Jinak řečeno, byli jsme v něm sami. Teď už to muselo přijít. Ale že to přijde tak náhle, to jsem opravdu nečekal. Markéta si zničehonic stáhla svou sněhobílou halenku přes hlavu a nabídla mým očím svá ňadra, která jsem si dosud jen představoval. Na to jsem opravdu nebyl připravený. Stáli jsme proti sobě. Pomalu ke mně přistoupila a začala mě jemně hladit po bocích a zádech. Pak mi stáhla vlhké tričko a přitiskla se ke mně. Ale jen na chvilku. Pak už se naše rty setkaly v prvním společném polibku. Její ruce sjely k mému poklopci a rozeply ho. Kalhoty mi spadly ke kotníkům a já jsem se z nich vyprostil. Stál jsem proti ní jen ve slipech a nehodlal jsem to tak nechat. Mé ruce začaly bloudit po jejím nádherném těle a za chvíli už spadly její kratinké šortky na zem. Hladil jsem pružnou hmotu jejich dívčích ňader a laskal její bradavky. Stáli jsme proti sobě jen v nejintimnějším spodním prádle a já viděl, jak je její klín pod kalhotkami ztmavlý vlhkým vzrušením. Ona to ovšem na mě mohla vidět daleko lépe. Moje mužství se už neodbytně hlásilo o slovo. Jemnými pohyby jsem začal stahovat její krajkové kalhotky. Pomáhala mi smyslnými pohyby pánví a celého těla. Abych řekl pravdu, v téhle situaci jsem si ji vůbec nedovedl představit, a snad právě to mě tolik vzrušilo. Za chviličku už jsme oba byli úplně nazí. Když mi stahovala slipy, doslova to brnklo, jak můj napnutý pyj kladl odpor látce. Dívala se na něj jako uhranutá a oči se jí leskly vzrušením. Stáli jsme proti sobě a jeden druhého si okouzleně prohlíželi, když si najednou klekla a vzala do štíhlých prstů můj mohutný pyj. Začala ho jemně hladit a já jsem se cítil úžasně. Jenže to netrvalo dlouho. Ucítil jsem horký dech v blízkosti pohlaví a ona začala líbat moji mužnou zbraň. A za chvíli už byl celý můj pyj v teple její rozkošné tlamičky. Ale tohle jsem nechtěl. Autor povídky: Romeo poslat povidku na e-mail
|